SENZORY
Senzory pro optimalizaci aplikace vstupů
Senzorové technologie se velmi rychle rozvíjí a mohou přinést významné zvýšení efektivity pěstování rostlin díky okamžité diagnostice nedostatku živin nebo třeba i chorob a škůdců na základě algoritmů a v poslední době i pomocí specificky trénované umělé inteligence (AI). Senzory mohou být ruční nebo mobilní, přímo ovládající dávkování nebo umístěné na dronech nebo družicích. Mohou to být běžné RGB kamery, termokamery nebo různé multispektrální senzory, a nebo elektrody pro měření půdní vodivosti, pH apod.Senzor je však jedna věc. Druhou a důležitější je pak software, který dokáže naměřená čísla vyhodnotit a hlavně interpretovat do variability pozemku nebo porostu a stanovit následně dávku nějakého vstupu a vytvořit aplikační mapu. K tomu je potřeba dlouhodobých experimentů nebo v poslední době tréningu AI.
Ruční chlorofylmetryMěří obsah chlorofylu optickou odrazivostí listů rostlin buďto přímo vložených do přístroje nebo pouhým oskenováním porostu bezkontaktně. Zobrazují index NDVI nebo jiný z mnoha indexů, které si pak musíte interpretovat pro svou potřebu. Nejznámější z nich, Yara N-Tester, na základě dlouhodobých pokusů firmy nabízí přímo stanovení okamžité potřeby N podle odrůdových tabulek. Výhodou ručních chlorofylmetrů je nízká cena. Nevýhodou je bodové měření a musíte si tak pozemek prochodit a proměřit na více místech.
N-senzory pro variabilní dávkování N podle okamžité potřeby porostu
Jediný pravý „n-senzor“ je Yara N-Sensor, který je na trhu již léta osvědčen v praxi a je dobře využíván i v ČR. Tyto senzory za jízdy stroje skenují porost a na základě zjištěných hodnot odrazivosti za pomocí speciálních algoritmů okamžitě předávají dávku N pro dané místo porostu rozmetadlu nebo postřikovači. Dávka dusíku je tak neustále optimální pro další vývoj porostu. Dnes již je těchto systémů na trhu více a záleží samozřejmě na způsobu snímání a hlavně na algoritmu, který hodnoty převádí na dávku. Některé senzory vyžadují průjezd v nízké výšce nad porostem, jiné jsou umístěny kompaktně vysoko na kabině stroje a snímají větší záběr. Některé pracují s denním světlem, jiné mají vlastní osvětlení. Také způsob vyhodnocení dávky je různý, kdy např. Yara N-Sensor je schopen zahrnout i neustále aktualizované odrůdy obilnin a výnosové potenciály.
Každopádně je zde přínos v optimálním využití N, zvýšení výnosu, omezení poléhání a vyrovnání porostu. Rovněž ceny těchto mobilních n-senzorů jsou díky konkurenci výrobců dostupné i pro menší zemědělce a investice se vrací velmi rychle.
Senzory pro variabilní aplikaci herbicidů
Již několik let jsou na trhu senzory, které umí rozlišit zelenou barvu listů proti jiné kontrastní barvě jako je hnědá půda nebo světlé strniště, což se využívá pro ohniskové aplikace herbicidů po sklizni nebo po podmítce. Senzory přímo ovládají sekce postřikovače a spustí aplikaci pouze na zjištěná ohniska plevelů. Tím dochází ke značným úsporám přípravků oproti plošné nebo ručně řízené aplikaci podle zaplevelení třeba i o více než 50%. Tyto senzory již nabízí hned několik výrobců.
Před třemi lety přišel do ČR Dimensions Agri Technologies se svými senzory DAT EcoPatch, jenž umí rozlišit „zelené v zeleném“, zde konkrétně plevele v obilninách. Systém se dokonce instaluje na stávající postřikovače a zahájí aplikaci herbicidu jen tam, kde je překročeno procenticky nastavené zastoupení plevelů. Úspory jsou velké např. při jarních opravách a přínosem je i omezení fytotoxicity na samotnou obilninu.
Skutečnou změnou v bodové aplikaci herbicidů, ale i jiných látek je první komerčně dostupný ultrapřesný postřikovač s aplikací postřiku přímo na jednotlivé plevele. Vyvinul jej švýcarský výrobce Ecorobotix a jeho nesený postřikovač se jmenuje ARA. V ČR jej využívají především zelinářské podniky, kdy pěstovaná zelenina není vůbec zasažena herbicidem nebo naopak např. listová výživa se směruje pouze na cílové rostliny. Úspory dosahují až 90% a jde o technologii skutečně na úrovni trénované AI. V polní výrobě lze takto ultrapřesně aplikovat v cukrovce, sóji, kukuřici nebo řepce. A opět nejde jen o úsporu přípravků, ale též o omezení fytotoxicity a tím vyšší výnosy.
Půdní senzory
V zemědělské praxi se již objevují manuální nebo mobilní půdní senzory, které umožňují přesné mapování kvalitativních parametrů půdy četně rychlého zjištění obsahu některých prvků. V ČR je již několik let využíván mobilní senzor Veris MSP 3, který za jízdy po pozemku mapuje pH půdy, kationtovou výměnnou kapacitu, obsah organické hmoty a zrnitost, a to v desítkách vzorků na hektar, což je bezkonkurenční hustota mapování umožňující následné zpracování preskripčních map pro variabilní setí, vápnění atd. Pokud je senzor propojen s přesnou GPS, tak vytvoří rovněž 3D mapu reliéfu terénu, kde můžete dle proláklin a vyvýšenin usuzovat na splavení či nedostatek živin a variabilitu pozemku.
DROBNÉ PŘÍSTROJE PRO PRAX
Drobné přístroje, se kterými si můžete vyjít i na procházku po polích, Vám mohou přinést další data potřebná k efektivnímu pěstování rostlin.
Bezdrátové meteostanice se dnes připojují odkudkoliv přes veřejné sítě a nemusíte je již mít za oknem v blízkosti jejich displeje. Můžete je mít rozmístěné přímo na polích a mít aktuální přehled o počasí na všech katastrech. Kromě běžných veličin, jako je teplota, srážky, rychlost a směr větru, relativní vlhkost, intenzita slunečního svitu můžete měřit i teplotu půdy, ovlhčení listů a další parametry, které se Vám budou sbíhat v příslušném softwaru včetně přehledu o historii.
pH metry umožní změřit jednoduše pomocí elektrody půdní reakci nebo jsou i pH metry pro roztoky jak půdní tak např. postřikovou kapalinu. Tyto přístroje se jednoduše používají a jsou levné na pořízení.
Půdní penetrometry s nimž můžete jít na skutečnou vycházku po polích a měřit zhutnění půdy. Nabízí se jednoduché mechanické penetrometry měřící odpor půdy při zapichování pro orientaci. Dostupné jsou však i penetrometry digitální, které vytvoří křivku zhutnění v jednotlivých hloubkách půdy a ještě rovnou odešlou data o poloze, takže si můžete vytvořit přesnou mapu zhutnění.
Foto DAT, Ecorobotix, Yara.
Ing. Václav Jirka
vaclav.jirka@lfc.cz
