Policejní heslo POMÁHAT A CHRÁNIT si za své berou i zemědělci v Kosičkách na Královéhradecku. Každý člověk, ať vědomě či nevědomě, zanechává na planetě svojí činností tzv. uhlíkovou stopu – ekologickou zátěž. Každý, kdo se chová celý život ekologicky, a pak (byť i jedenkrát za život) například využije na cestu za dovolenou leteckou dopravu, tak již nikdy v životě nevyrovná ekologickou zátěž, kterou zde na planetě zanechal. Každá malá aktivita na pomoc přírodě se samozřejmě počítá a je žádoucí chovat se pokud možno co nejvíce ekologicky – přírodu nejen nepoškozovat, ale i stav aktuální co nejvíce zlepšovat.
Zaměstnanci drůbežárny Kosičky si jsou vědomi, že s tímto musí začít každý sám u sebe. Areál drůbežárny je malý až zanedbatelný, například v porovnání s rozlohou tropických deštných pralesů, které jsou právem nazývané „plíce planety“. Každý strom se samozřejmě počítá, kdy po obvodu provozu v Kosičkách a odchovny v obci Mlékosrby na jaře roku 2020 zaměstnanci vysadili 150 sazenic dřevin – jednalo se o javory, břízy, lípy, jilmy, habry a třešně. Různorodé složení dřevin ocení v budoucnu zejména včelaři z okolních obcí. Jejich včely budou mít potravu postupně, nikoliv v jeden krátký okamžik najednou. Třešně po 3 letech od vysazení měly již na jaře 2023 pěknou korunku, jednotlivé páteřní větve byly zaměstnanci drůbežárny následně naroubovány rouby z kvalitních matečních stromů. Naroubované třešně svoji energii dávají do plodů, nikoliv do dřeva. Vytvoří díky tomu polokmeny – nízké tvary koruny a nevytváří rovné dlouhé kmeny „až do nebe“. V těsném sousedství po delší straně snáškových hal s nosnicemi není příliš žádoucí mít vysoké tvary dřevin, jinde naopak tuto výhodu uvítáme.
Vysazené neovocné dřeviny - javory, lípy, jilmy, habry či břízy byly sázeny před jižní štítovou stěnou dále od hal až za úzkou účelovou komunikací. V budoucnu od jihu v horkých letních dnech budou bezplatnou klimatizací pro nosnice na halách. Stromy zároveň zajistí protihlukovou a protiprašnou funkci pro okolí. Dřeviny mají nespočet dalších funkcí a jsou nenahraditelnou součástí přírody. Žádný počítač ani robot zatím nedokáže provozovat nejdůležitější děj na této planetě, tedy fotosyntézu. Drůbežárna nemůže být izolovaný objekt od okolního světa, ale chce být oku lahodícím prvkem. Dnes je aktuální téma, že zápach živočichů a hlasový projev kohouta, skotu, koní, ovcí, koz bude památkou stejně vzácnou, jako jsou třeba památky zanesené a chráněné v síti UNESCO.
Areál drůbežárny je poměrně malý, což již zde bylo uvedeno. Trochu závidíme zemědělským družstvům, které se zabývají rostlinnou výrobou, že mají „pole působnosti“ daleko větší než drůbežáři. Z toho důvodu děláme na malé ploše více druhové aktivity. Stromy již máme vysazené… Další z možných aktivit se nabízelo založit mezi snáškovými halami rozkvetlou louku, která bude plná lučních kvetoucích bylin. Louka se bude sekat nebo pást pouze jedenkrát za sezónu tak, aby byla domovem mimo jiné pro drobný hmyz a motýly. Zejména motýli zde pak například zahájí a hlavně dokončí vývojový cyklus – dokonalou proměnu, tzv. metamorfózu začínající vajíčkem, přes larvy a kukly po dospělého jedince. Například rostlina krvavec toten je jediná živná rostlina a je na ní existenčně závislý vzácný motýl modrásek. Ekologickou travní sekačku tvoří v areálu drůbežárny stádečko kamerunských koz, které jsou zároveň lákadlem pro maminky, kdy jejich děti - nejmenší zákazníci k nám chodí pro vajíčka pravidelně i s cílem pohladit a nakrmit své zvířecí kamarády.
V současné kulturní krajině, kterou člověk využívá pro svůj prospěch možná více, než by bylo vhodné, najdeme remízky, aleje, stromořadí, větrolamy či solitérní stromy sporadicky. Ještě větší vzácností jsou stromy mnohaleté, památné, plné přirozených hnízdních dutin pro ptactvo. Například cena průmyslového hnojiva, či cena postřiků stoupla mnohonásobně za poslední roky. Mnohdy zapomínáme, že zvířata, rostliny i člověk by zde mohli a měli žít v jakési symbióze. Jeden z činnosti druhého by měl mít prospěch a ne naopak. Například pastva ovcí zajistí nezarůstání vzácných orchidejových luk křovinami, nebo trus či hnůj z živočišné výroby je přírodním hnojivem pro rostlinnou výrobu, živočišná výroba spotřebuje produkty rostlinné výroby. S tímto tématem souvisí například zvyšování hnízdních příležitostí pro ptactvo v „bezdutinové krajině“.
Výroba a umístění ptačích budek je jednorázovou záležitostí, kdy je to investice na mnoho budoucích let. Životnost budky se prodlouží ochranným nátěrem dřeva a zároveň zajistí nezbytné maskování, kdy budka splyne s okolím. Budoucí nájemníci se nebudou bát predátorů, tedy upozorňovat je na sebe svým nápadným obydlím a budky rychle obsadí. Staré dávné přísloví hovoří „zasaď strom, přidělíš nám byt“. Stromy rostou dlouho a pomalu, ale vyvěšení ptačí budky je záležitostí několikaminutovou. Na jaře roku 2023 Zemědělské družstvo Kratonohy aktivně vstoupilo do projektu „ptačí budky“. Svými 100 budkami zajistilo hnízdní příležitost podél toku říčky Bystřiny - levostranného přítoku řeky Cidliny. „Jejich“ linie budek končila u písáku „Obědovice“, kde začíná katastr obce Kosičky. Drůbežárna Kosičky tuto linii budek dále protáhla o dalších 100 budek stále podél toku řeky Bystřiny až do k.ú. obce Kosice. Kontrolou vstupních otvorů tzv. endoskopickou kamerkou bylo zjištěno, že většina budek je ihned po vyvěšení obsazena a nekonečný biologický boj proti škůdcům byl zahájen a bude i v budoucnu pokračovat. Instalace informačních cedulí je již pomyslnou „třešničkou na dortu“. Je vhodné informovat kolemjdoucí veřejnost o existenci budek, zvýšení počtu ptactva, zvýšení biodiverzity území a zároveň si tímto krokem udělat pěknou reklamu v povědomí současných i budoucích zákazníků, kteří rádi utratí své peníze u nás. Reklama v novinách či rádiu je krátkodobá, na rozdíl od cedulí v krajině, informací na webových stránkách, sociálních sítích je tato reklama dlouhodobá a investice tímto směrem je mnohdy i velmi rentabilní.
Samozřejmostí v drůbežárně Kosičky jsou dnes nádoby na tříděný odpad. V každém rohu místností najdeme nádoby na papír, plasty, sklo, kovy či komunální odpad, kterého poté zbývá již hodně málo. Máme od společnosti REMA Systém zapůjčenou nerezovou nádobu na elektroodpad, zdarma odevzdáváme vysloužilé elektrospotřebiče – televizory, staré vodící kabely, žárovky, zářivky, lednice, pračky, sušičky, vybité baterie, kalkulačky, apod. Každý zaměstnanec může do zaměstnání vysloužilé elektrozařízení přinést ze svých domovů (i z příkopů podél silnic či lesa:-). Bezplatný odvoz je završen získáním dokladu o ekologické likvidaci, kdy následná kontrola nemá poté chuť a důvod hledat chyby, když jdeme tímto přístupem zákonu, normám či etice naproti. Kdo se chová ekologicky, tomu se poté daří i ekonomicky. Malé peníze dělají ty velké a pozitivní povědomí veřejnosti o konkrétním podniku je alfou a omegou úspěchu. Drůbežárna Kosičky se může pyšnit oceněním „Zelená firma“ či „Odpovědná firma“, tuto informaci rovněž sdělujeme rádi veřejnosti. V roce 2022 jsme od webových stránek mapy.cz získali ocenění „často vyhledávané místo na jejich webovém portále“. Je to pěkná zpětná vazba, že naše aktivity zaujaly a lákají veřejnost.
Drůbežárna Kosičky například i spolupracuje se záchrannou stanicí pro zraněné a handicapované živočichy Huslík Ekocentrum Huslík (ekocentrumhuslik.cz) u Poděbrad na soutoku Cidliny a Labe, kam pravidelně voláme a odevzdáváme zraněné živočichy nalezené na silnicích při našich každodenních rozvozových trasách s vajíčky. Takový konkrétní příspěvek o záchraně živočicha se v neposlední řadě i hezky prodává na sociální sítě, kdy například s velkochovy hospodářských zvířat často nesouhlasí a veřejně kritizují tzv. „obránci zvířat“. Je dobré se podělit o záslužný počin třeba právě před nimi, kdy jejich kritika poté není tak intenzivní.
Opatření, která zemědělci dělají ze svého přesvědčení na pomoc přírodě je vhodné „prodat“ veřejnosti, která rozhoduje, od koho cílový produkt zakoupí. Nákupem od zemědělce zákazník podpoří nejen české zemědělství, ale v případě drůbežárny Kosičky i okolní krajinu a přírodu obecně. Veřejnost poté dál šíří dobré jméno společnosti. Mladé nadšené absolventy škol snáz motivujeme jít působit právě k nám do firmy. Mnoho zemědělských družstev má dnes facebookové stránky, kde je vhodné takové projekty opakovaně zveřejňovat, kdy z jednoho vyvěšení budek, výsadeb stromů, výsevů vzácných luk se dá udělat v budoucnu mnoho pěkných reportáží či příspěvků. Například jak louka kvete, kolik je tam hmyzu, kolik vajíček je v budce, kolik ptáčat budku opustilo, jak sýkorka zahnízdila letos podruhé za sezonu, jak stromy rostou, jak kvetou, jak plodí…
Každý z nás má možnost rozhodnout o tom, jak bude úspěšný on a tím i firma, ve které působí, jak tuto společnost vnímá okolí, u koho zákazník utratí své peníze.
Mgr. Jan Pozdílek, ředitel společnosti. Foto: vejcekosicky.cz
